nestujapojd.cz
Back
Z DENÍKU PRINCEZNY I -  Dobrodružství začíná v Buenos Aires

Z DENÍKU PRINCEZNY I - Dobrodružství začíná v Buenos Aires

Published 12.7.2017
Celé to začalo v Buenos Aires na začátku listopadu 2016. Všechno bylo nové;  k naší zajeté skupině dvou přibyla nová členka, Jižní Amerika byla pro nás novým kontinentem a španělština absolutně novým jazykem, který jsme ani jedna neuměly. S Radkou jsme už měly za sebou půlroční cestu po Asii, teď přišla na řadu Jižní Amerika. Přidala se k nám Marťa, která též toužila cestovat a přála si prožít nějaké dobrodružství s batohem na zádech.



Na první pohled jsme cizinky, tři holky s batohy, světlé vlasy, světlé oči. Jsme jako mucholapka na taxikáře. Po hodné chvíli odmítání předražených taxíků za 500 ARS (750 Kč) za 20 minut jízdy do centra jsme odjely za cenu 8 ARS (12 Kč) místním autobusem (Linea 8). Cesta sice zabrala 2 hodiny všemi možnými uličkami, ale nás čas netlačil. Neměly jsme ani ubytování, ani velké plány. Všichni couchsurfeři nás buď odmítli nebo se na nás vyprdli těsně před příletem. Chvilku jsme jen tak bloudily uličkami až jsme se ubytovaly v sympatickém hostelu v centru.

Noc na letišti v Buenos Aires 

Buenos Aires žije. Procházely jsme hlučnými uličkami ke kanálu Puerto Madero, podél kterého jsou restaurace a kavárničky. Na chodníku dva páry tančily tango. S příchodem tmy se roztančily i celé ulice. Probíhal bůhvíjaký festival, tak jsme pozorovaly dlouhé průvody, tanečníky a tanečnice v pestrobarevných kostýmech, hudebníky a bubeníky. V tu chvíli na nás dýchla ta pravá jihoamerická atmosféra.  Marťa dostala žízeň a v místním obchůdku se snažila zaplatit Kambodžskými Riely, které mi zbyly v peněžence.

Puerto Madero, Buenos Aires

Buenos Aires je nejen hudba a tanec, ale také chaos. A tak jsme hned další den nasedly na špatný autobus, prošly kolem nejhnusnější nemocnice na světě a dostaly se na hřbitov Recoletta, což je něco jako náš Vyšehrad. Jako pěkný, ale že bych to musela viděl dvakrát …  Na večer jsme to vzaly do parků. V jenom koncert, v dalším spousta sportujících lidí, opodál festival masa. Argentici žerou pořád jen maso. Když jsme potom později viděli, jak ty krávy vesele běhají po kopcích, už nám ani nebylo trapně dát si steak a s Radkou se tak vykašlaly na náš status cestujících vegetariánů.

hřbitov Recoletta, Buenos Aires

restaurace v Buenos Aires 

Další den jsme strávili v pestrobarevné čtvrti La Boca. Hned při výstupu z autobusu nás zaujal chodník, jehož každá kostka byla jinak barevná. La Boca je část města s barevnými baráčky a vtipnými sochami slavných osobností v oknech. Na oběd jsem si chtěla dát něco typického. A tak že zkusím ten jejich choripan, co si všichni tak pochvalují. Ten zázrak je mastná klobása v bagetě, fakt pecka!

 čtvrť La Boca, Buenos Aires

čtvrť La Boca, Buenos Aires

čtvrť La Boca v Buenos Aires

V Buenos Aires jsem chtěla nejvíc ze všeho vidět pravé tango. Večer bylo vystoupení v divadle a já tam prostě musela jít. Naše backpackerské vybavení však nezahrnovalo oblečení do divadla a tak šla Radka do divadla v šusťákách a pohorkách. Šla tam víceméně proto, abych měla společnost a celé to tam tak trochu přetrpěla. Já jsem si divadlo ale dost užila a s dobrým pocitem si mohla odchecknout „tango v Buenos Aires“.

Knihkupectví v Buenos Aires

Pět dnů v Argentinském hlavním městě bohatě stačilo a čekala nás noc na letišti. Ve 4 ráno jsme pak natěšeně odlétaly na samý konec světa.
 
AŽ NA KONEC SVĚTA DO OHŇOVÁ ZEMĚ

Po třech hodinách letu na jih jsme přistály ve městě Ushuaia. Nejjižnější jih, kde tučňáci dávají dobrou noc. Nejjižnější město na světě (ačkoli to není úplně pravda - ještě o něco níž je přístavní městěčko Puerto Navarin, které ale patří Chile a to Argentinci neradi slyší) leží na pobřeží kanálu Beagle a ze všech dalších stran jej obklopují hory a ledovce.  Bylo jaro, vrcholky hor byly pod sněhem. Vypadalo to krásně. Letiště bylo jen 5 km od města a protože nepršelo, rozhodly jsme se kochat výhledy a jít pěšky. O 10 minut později už jsme nasazovaly pláštěnky, když v tom zastavilo auto, vystoupil pán a nabídl nám odvoz až na hostel. Prvních pár nocí jsme měly vlastní pokojíček v hostelu Aonikenk, potom nás na několik nocí ubytoval přes couchsurfing Patricio, který pracoval na husky farmě. 

Trekování v Ushuaie, Argentina

Co všechno jsme prochodily v Ohňové Zemi si můžete přečíst v dalším článku spolu s návody a tipy na tyto výlety .

Did you like this article? Share it!

  
  

comments powered by Disqus