nestujapojd.cz
Back
8 věcí, podle kterých poznáte, že už jste v Norsku moc dlouho

8 věcí, podle kterých poznáte, že už jste v Norsku moc dlouho

Published 6.4.2017
  1. Přestanete používat kapesník a začnete tahat chrchle z paty.
Zatímco Češi jsou takzvaným národem smrkáčů, Norové jsou naopak národem popotahovačů. Zatímco nám přijde nechutné si neustále utírat nos do rukávu popřípadě popotahovat, chrchlat, tahat zelené kemry z paty, zacpat si jednu nosní dírku a druhou ty hleny vystřelit do úctyhodné vzdálenosti, Norové to mají přesně naopak. Pro ně neexistuje nic nechutnějšího, než si nosit hleny zabalené v kapesníku někde po kapsách a když už to jinak nejde a musí se opravdu vysmrkat, protože už nezvládají popotahovat, dělají to v soukromí na toaletách. Vážně - zkuste kolik zdvižených obočí si v Norsku vysloužíte za vysmrkání se na veřejnosti. (Zdvižené obočí je projev největšího opovržení)

Spicberky tezba uhli

  1. S blížícími se Velikonocemi vás nechává úklid, barvení vajíček, pletení pomlázky a pečení naprosto chladnými.
Zmíníte-li se před Nory, nebo ještě lépe před emancipovanými Norkami, že v Čechách je Velikonoční tradicí vyšlehat ženy pomlázkou, začnou okamžitě padat pojmy jako domácí násilí a už se sepisuje stížnost k mezinárodnímu soudu ve Štrasburku. Zdejší Velikonoční tradicí je nabalit pomeranče, kvikklunsj čokoládu, jednorázový gril, detektivku od Jo Nesbø a lyže (rozumějte běžky, viz další bod) a vyrazit na chatu uprostřed ničeho. Velikonoční prázdniny tady trvají týden a jsou spojeny s velkou migrací do okolních hor a kopců.

Velikonoce v Norsku

  1. Když mluvíte o lyžování automaticky tím myslíte běžky.
Norové jsou posedlí běžkováním. To, že se říká, že se narodili s lyžemi na nohách není klišé, oni to o sobě rádi a vehementně prohlašují. Náš přednášející se nás s oblibou každé pondělí ptá, kdo byl na běžkách a otázky pokládá jen těm, kteří přiznali, že bězkovat nebyli. Klasická pondělní konverzace tedy vypadá takto:
 
Nadšený Nor: “Tak co, byl jsi tenhle víkend lyžovat?” (automaticky tím myslí běžky)
Cizinec: “Ne.”
Zmatený Nor: “Ne?????!!!!!”
Cizinec: “Opravdu ne.”
Opravdu zmatený Nor: “Ale vždyť napadl čerstvý sníh!”
Cizinec: “Já nelyžuju.”
Šokovaně se tvářící Nor (tzn nepatrně zdvihlé jedno obočí): “Ale teď žiješ v Norsku, takže se musíš naučit lyžovat, ikke sant*?”

Norové totiž automaticky předpokládají, že skutečnost, že žijete v Norsku zároveň znamená, že začnete milovat běžky. Pokud už zvládnete se na běžkách udržet a nehodit tlamu při každém sjezdu kopce, přijdou na řadu pulky. Tedy expediční sáňky. (Potkáte li v létě Nora, jak za sebou táhne na laně pneumatiku, tak trénuje na zimní tahání saní na nějaký bláznivý trip jako Amundsenův přechod Hardangerviddy či podobně.)

 
*ikke sant = není-liž pravda

Bezkovani v Norsku

  1. Přestane vás překvapovat, že oběd je v 11hodin dopoledne a večeře ve 4.
Stejně tak vás už nezaskočí, že oběd není oběd, ale kus chleba se šunkou a sýrem. Nejlépe brunostem. (Norové mají výborné slovo pålegg - což zahrnuje všechno, co si mohou dát na chleba). Jednotlivé plátky chleba pak proložíte papírem a zabalíte do stylového obědového “matpakke”. Pozor, obědový matpakke je životně důležitá věc. Nezabalíte-li dítěti do školy matpakke, pak si skoro koledujete o návštěvu z barnevernet :D Uděláte-li si k obědu byť jen obyčejné špagety s kečupem, už je to pro Nory kulinářský zážitek. Hlavním jídlem je tu večeře, která je většinou servírovaná mezi 4tou a 6tou hodinou odpoledne. V pátek to je norská verze tacos, v sobotu očekávejte pizzu - nejlépe Grandiosu, což je norské národní jídlo číslo jedna. Pojmy jako “fredagstaco” (páteční taco) a “lørdagspizza” (sobotní pizza) si ihned osvojíte (I díky všemi oblíbené totálně vlezlé písničce RESPEKT FOR GRANDIOSA) a podle tacos a pizzy si nastavíte svůj vnitřní kalendář.


  1. Začnete se cítit provinile, pokud je venku hezky a vy jste vevnitř
V zimě je vlezlo a tma, tak se snažíte využít těch pár hodin, kdy je venku světlo (pokud jste mezi těmi štastnějšími a bydlíte pod polárním kruhem). S přicházejícím jarem přibyde světla, sleze sníh a začne pršet. Tedy pršet - typické jarní počasí v Trondheimu vypadá asi takto. Vzbudíte se a kouknete se z okna, kde svítí sluníčko. Řeknete si paráda a vyrazíte si koupit snídani. Když o deset minut později vycházíte z obchodu, ocitáte se uprostřed sněhové bouře, která se v mžiku mění v krupobití, přecházející ve vichřici a přívalový déšť. Promočení a zmrzlí dorazíte domů, shodíte ze sebe mokré oblečení, připravíte snídani a kocháte se pohledem z okna na dokonalé slunečné počasí. S dobrou náladou si tedy sbalíte věci do školy/práce a vyrazíte na autobus. Cestou se kocháte nádherným počasím. Jen co ovšem vystoupíte z autobusu, celá předchozí situace se začne opakovat. Pořadí není dané, takže tentokrát to začne vichřicí, která přejde do krupobití, hustého sněžení a orkánu, který ustane ve chvíli, kdy projdete dveřmi do školy. Léto je taky paráda. Nezapomenu na červenec 2013, kdy jsem si každý den natahovala vlněnou čepici a rukavice, abych cestou do práce na kole nezmrzla. Nepropadejte panice, v těch slunných dnech (rozumějte pokud je dvanáct a více stupňů), Norové odhodí svršky (a někdy i spodky) a začne celonárodní opalovací šílenství :)





  1. Váš šatník se začne skládat hlavně z vlněných spodků a nepromokavých svršků
To se pojí s předchozím bodem. Postupně zjistíte že máte ve skříni kolekci norských pletených svetrů Viking (které mimochodem pěkně koušou). Jeden slabší, jeden silnější a jeden pro jistotu mezi tím. Začnete také uvažovat nad tím, že umět plést je vlastně docela super a vlastně byste si mohli uplést svůj vlastní Viking svetr, než za něj dávat 900 NOKů. Stejně tak vlastníte kolekci vlněných spodků od Devoldu do nula stupňů, minus deseti, dvaceti a pro jistotu i do minus třiceti :) Přes ně pak přetáhnete extra skinny džíny a na nohy natáhnete conversky. Protože to je cool.



  1. Zkontrolujete yr.no alespoň jednou denně
A pro jistotu víte, jaké je počasí v různých destinacích jako je Malaga nebo Gran Canaria (protože až vám dojde trpělivost, tak si koupíte letenky do těchto jižních norských kolonií) anebo v Bergenu (to abyste se cítili o něco lépe, když je zrovna v Trondheimu hnusně... ) a také na vaší hyttě (to abyste kdyžtak mohli použít egenmelding* a vyrazit tam).  Zároveň pokud se vám nezdá počasí na yr.no, kontrolujete storm.no, protože tam jsou třeba větší optimisté, a vy tak třeba ještě máte šanci vytáhnout běžky. Nebo naopak už máte šanci vytáhnout kolečkové běžky. Zároveň pak kontrolujete pent.no, který porovnává počasí na yr a storm a vy si tak můžete vybrat, co se vám víc hodí. (Samozřejmě byste mohli zhodnotit situaci pohledem z okna, ale to není tak sofistikované…)

*egenmelding - vlastní prohlášení o tom, že jste byli nemocní, které vás “omlouvá” z práce na dobu kratší než tři dny. Na více než třídenní absenci už je potřeba potvrzení od doktora

Spicberky

  1. Rozeznáte mužská a ženská jména a dokonce je zvládnete i správně vyslovit
Vzpomínám si na svoje začátky studia na univerzitě v Trondheimu. Denně jsem si vyměnila několik emailů s osobou na international oddělení ohledně mého studijního plánu. Všechny moje emaily začínaly stejně: “Dear Mr. Oddrun …..” Po pár týdnech jsem měla emailové konverzace dost a zašla jsem na international oddělení osobně. Jaké bylo moje překvapení, že pan Oddrun nebyl statný viking ve středních letech, jak jsem si ho představovala, ale milá postarší paní…

Obdobně jsme na mé univerzitě na Svalbardu měli pozvaného hostujícího přednášejícího, který měl mít lekci o těžbě ropy v Arktidě. Nějaká Kjetil…. Nikde žádná paní v dohledu, tak se vesele vybavuji se svým spolužákem, otočená zády k tabuli, zatímco PAN přednášející Kjetil už na mě zle zahlíží a nervozně si odkašlává…

Občas si představuji, že něžné polovičky vikingských válečníků byli něco jako trpaslice z Tolkienových příběhů. Stejně drsné, ale s kratším plnovousem. Tím si vysvětluji ta jména. Posuďte sami, jestli dokážete uhodnout, která jména jsou ženská, která mužská a která mohou být obojí. Mně z toho pořád jde hlava kolem :)

  1. Oddfrid
  2. Torill
  3. Sigve
  4. Gunvor
  5. Solveig
  6. Terje
  7. Bjørg
  8. Borgny
  9. Sondre
  10. Kim
(Správné odpovědi Ž, Ž, M, Ž, Ž, M, Ž, Ž, Obojí)


 




Did you like this article? Share it!

  
  

comments powered by Disqus

5 nepřeložitelných norských výrazů

Published 13.6.2016
Pro případ, že by vám někdy vrtalo hlavou kdy jsou věci koselig, jak říct Norovi, že ho máte rádi a pamatujete si poslední setkání či jak ho poslat k čertu...